Klášter Zlatá Koruna
Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II. Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona), podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského králeLudvíka IX. Svatého.
Zprávu o darování má cisterciácký kronikář Jan z Viktringu. Kristovu Korunu získal Ludvík IX. od konstantinopolského císaře Balduina II. (1239). Postavil pro ní kapli Saint Chapelle (1248). Koruna se stala symbolem jeho vlády i "dárkem" pro významné osoby a instituce. Zůstává otázkou, jak se relikvie dostala k českému králi? V úvahu připadají dvě možnosti: buď přes Richarda Cornwallského - římského krále, který byl švagrem Ludvíka IX. Svatého a od roku 1262 ve spojení s českým králem nebo skrze generální kapitulu cisterciáckého řádu.
Zlatá Koruna byla druhou zeměpanskou fundací cisterciáckého kláštera (první Plasy roku 1144). Už roku 1259 byla odeslána žádost na generální kapitulu cisterciáckého řádu s žádosti o založení řádového domu. Z Baumgartenbergu a Wilheringu byl vyslání opati, aby posoudili situaci a vyjádřili případný souhlas či nesouhlas se záměrem českého krále. Založení proběhlo až roku 1263 zřejmě z důvodu války s Uhry (1260 - bitva u Kressenbrunnu). Vítězství v uherské válce mohlo být jednou z motivací založení kláštera. Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším důvodem, bylo posílení královského vlivu v jižních Čechách a utužení vazeb v rámci česko-rakouské unie. Přemysl Otakar II. chtěl zabránit, aby královský majetek nebyl úplně rozchvácen Vítkovci, a proto předal klášteru Boleticko a Netolicko (pouze část s kastelánií) s 880 km lesa. Přemysl Otakar II. se považoval za dědice babenberských práv k rakouským zemím, proto za mateřský klášter nové fundace zvolil klášter v Heiligenkreuzu.
Více zde: Klášter Zlátá Koruna - Wikipedie
Zdroj: Wikipedie
Z fotogalerie
